Část 1 najdete zde.
Úvod
V této druhé části týkající se problematiky životního prostředí na západním Balkáně stručně analyzujeme obecné vnímání této problematiky veřejností. Konkrétně budeme analyzovat a prezentovat údaje z Balkánského barometru veřejnosti za rok 2023.
Balkánský barometr je každoroční průzkum veřejného mínění a podnikatelské důvěry v šesti zemích západního Balkánu, který zadává Rada pro regionální spolupráci prostřednictvím 120 otázek položených přibližně 6 000 občanů a 110 otázek 1 200 podnikatelů.
Analýza dat
Veřejné mínění na západním Balkáně považuje změnu klimatu za velmi vážný/spíše vážný problém. Jak ukazuje obrázek 1, více než 60 % obyvatel regionu s tímto názorem souhlasí. Od roku 2016 došlo k celkovému nárůstu povědomí o tomto problému, zejména v Albánii a Severní Makedonii, které vykazují nejvyšší procento lidí vnímajících změnu klimatu jako problém.
Obrázek 1
Na otázku, jak vážně je změna klimatu vnímána z hlediska vlastních/rodinných zdravotních problémů, se zdá, že veřejné mínění je obecně méně ovlivněno. Je však důležité poznamenat, že procenta uvedená na obrázku 2 do jisté míry korelují s procenty na obrázku 1. V Albánii, Severní Makedonii a Srbsku jsou totiž také nejvyšší podíly obyvatel, kteří jsou znepokojeni změnou klimatu obecně (“Velmi vážný problém” “Poněkud vážný problém”), a to 65 %, 57 % a 51 %.
Jak jsme viděli v části 1, tyto tři země jsou také považovány za nejrozvinutější, pokud jde o monitorování a vyšetřování emisí znečišťujících látek[1], což lze považovat za pozitivní korelaci mezi povědomím veřejnosti o otázkách souvisejících s klimatem a snahou institucí nabízet více kvantitativních a kvalitativních údajů.
Obrázek 2
Pokud jde o typ obav o životní prostředí, odpovědi se mezi jednotlivými zeměmi obvykle liší, jak ukazuje obrázek 3. Nicméně ve většině zemí západního Balkánu jsou třemi hlavními vnímanými problémy – od toho, který se jich týká nejvíce – znečištění ovzduší, znečištění vody a znečištění půdy. Jedinou výjimkou je Kosovo, kde jsou znečištění půdy a znečištění vody nejpalčivějšími problémy životního prostředí.
Pozoruhodné je, že Srbsko, Černá Hora a Severní Makedonie vykazují nejvyšší procento znepokojení veřejnosti v souvislosti se znečištěním ovzduší. To vykazuje přímou souvislost s údaji zkoumanými v části 1. V těchto třech zemích se totiž vyskytují nejvyšší emise PM 2,5.[2] Navíc vzhledem k tomu, že jsme výše viděli, že tam, kde se instituce snaží informovat své občany, existuje vyšší povědomí o životním prostředí, je možné, že Bosna a Hercegovina tuto korelaci nedodržuje z důvodu nedostatečného monitorování.
Extrémní teploty jsou také relevantní zejména v Kosovu a Severní Makedonii, kde byly v červenci 2023 zaznamenány znepokojivé vlny veder[3]. úřady v těchto dvou zemích zašly tak daleko, že vyhlásily varování a nouzová upozornění, aby informovaly obyvatelstvo.
Obrázek 3
Pokud jde o energetiku, obavy veřejnosti zobrazené na obrázku 4 jsou podobné v celém regionu. Nejobecnější naléhavý problém souvisí s rostoucími náklady na energie, s výjimkou Kosova, kde je pro obyvatele stále největším problémem energetická bezpečnost a dostupnost.
Obrázek 4
A konečně, co se týká vnímaných ekonomických a systémových překážek pro dosažení ekologického přechodu: nedostatek povědomí, nedostatek financí a nedostatek síly vůle jsou tři nejčastější vnímané překážky, které tvoří komplexně 80 % odpovědí v celém regionu.
První dvě proměnné, informovanost a sílu vůle, lze ovlivnit informačními kampaněmi zaměřenými jak na širokou veřejnost, tak na tvůrce politik. Vnímaný nedostatek financí by naopak měl být řešen jak podporou již existujících finančních iniciativ, tak přidělováním dalších zdrojů tam, kde je to nejvíce potřeba, a to prioritně v oblastech, které by z nové ekonomické podpory měly největší prospěch.
Obrázek 5
V další části budeme analyzovat protiopatření zavedená Evropskou unií k řešení environmentálních problémů na západním Balkáně, zejména z ekonomického a regulačního hlediska.
Část 3 naleznete zde.
