Skip to main content

Srbsko, které má zhruba 6,9 milionu obyvatel, získává většinu elektřiny z domácích zdrojů. Přibližně 70 % srbské elektřiny se vyrábí z nekvalitního hnědého uhlí, které způsobuje vážné znečištění, zatímco většina zbývající elektřiny se vyrábí ve vodních elektrárnách. Navzdory nedávnému výraznému nárůstu bude větrná energie v roce 2020 představovat pouze 2,7 % celkové výroby elektřiny. Pokud se vezmou v úvahu kompletní geologické zásoby a zdroje, je vidět, že kromě nejčastěji využívaných zásob hnědého uhlí tvoří 9 % celkových geologických zásob a zdrojů břidlice, které dosud nebyly využity.

Podle Mihajloviho (místopředseda vlády a ministr hornictví a energetiky) má Srbsko nejlevnější elektřinu v Evropě, a to dokonce za nižší ceny než sousední země. Náklady na uhlí a ropu, stejně jako na všechny položky používané při výrobě elektřiny, v posledním roce vzrostly a očekávat, že si Srbsko udrží současné ceny, je nemožné.

EPS : Rozpadající se významná národní společnost

Srbskému trhu s elektřinou dominuje národní energetická společnost EPS (Elektroprivreda Srbije – Energetický průmysl Srbska), která vlastní všechny významné výrobní kapacity a dodává elektřinu většině uživatelů.

Po silném sněžení vyvolalo bahnem zanesené hnědé uhlí havárii v největších srbských tepelných elektrárnách. Přestože státní výrobce uhlí a energie EPS některé stárnoucí bloky obnovil, země je nadále závislá na dovozu elektřiny, což vláda dává za vinu vedení společnosti. Profesor Nikola Rajakovi řekl pro Balkan Green Energy News, že obnovitelné zdroje energie jsou pro Srbsko největší možností, protože uhelná zařízení zastarávají.

Výpadek dvou největších srbských uhelných elektráren 12. prosince vedl k rozsáhlým výpadkům dodávek elektřiny, což způsobilo, že EPS začala dovážet obrovské množství elektřiny prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy Elektromrea Srbije.(EMS). Podíl elektřiny dovážené z jiných zemí na domácí spotřebě dosáhl 45 %.

Maximální dovoz v posledních dnech občas přesahoval 2 GW. Počátkem 14. prosince klesla aktivní kapacita uhelných elektráren na něco málo přes 900 MW, zatímco průměrně přesahovala 3 GW.

Problém vyvrcholil, když přestal foukat vítr a uhelná elektrárna Kostolac se odmlčela. Na domácí výrobní frontě převzaly hlavní tíhu zatížení vodní elektrárny.

Podle statistik aplikace Energy Flux společnosti EMS má nyní EPS v provozu 2,1 GW výkonu uhelných elektráren. Dovozy o výkonu 1,4 GW se na celkové spotřebě podílejí 26 %.

Ministr hornictví a energetiky Zorana Mihajlovi 12. prosince oznámil, že 30 % výrobní kapacity společnosti je stále mimo provoz a 126 000 zákazníků je bez proudu.

Milorad Gri, úřadující šéf společnosti Elektroprivreda Srbije (EPS), odstoupil po pěti výpadcích a požárech v srbské uhelné energetice za poslední měsíc. Výpadek tepelné elektrárny 11. prosince dokonce ohrozil stabilitu evropské sítě.

Energetická krize: Tváří v tvář výpadku

Srbsko od poruchy denně platí za dovoz elektřiny více než 10 milionů eur… Vučić připustil, že finanční dopad bude vážný.

Po měsících mlčení informovala ministryně Zorana Mihajlovićová srbskou veřejnost, že země musela kvůli finanční katastrofě, které čelí národní energetická společnost EPS, dovézt elektřinu v hodnotě 530 milionů eur.

“Bohužel to nejsou jediné náklady. Přišli jsme o mnohem víc, protože EPS propásla příležitost stát se vývozcem v době, kdy elektřina letos v zimě dosáhla rekordních tržních cen, a místo toho kvůli katastrofálnímu hospodaření dnes již bývalých vrcholných manažerů EPS skončila u dovozu elektřiny,” uvedla ministryně a dodala, že Srbsko dosud uhlí nedováželo, ale vláda schválila dovoz čtyř milionů tun uhlí do konce roku 2023, což je množství, které EPS chybí, takže to budou další náklady pro národního dodavatele elektřiny.

Podle analytiků budou škody pro Srbsko a z toho vyplývající nouzový dovoz elektřiny stát 500 milionů až 1 miliardu eur. Kromě toho jsou zásoby vody v nádržích vodních elektráren kvůli intenzivnímu využívání a špatným hydrologickým podmínkám na sezónní úrovni nejnižší za posledních nejméně pět let.

Začátkem tohoto měsíce se médiím dostaly do rukou dokumenty, které odhalily zpoždění v plánech na rekonstrukci tří bloků uhelných elektráren Nikola Tesla (TENT) A a B, které se nacházejí v Obrenovaci na území Bělehradu. Druhá fáze rekonstrukce bloku B2 měla být zahájena letos, ale EPS údajně odložila veřejné zakázky v celkové hodnotě 59 milionů EUR, což vyvolalo podezření, že si energetická společnost nemůže projekt dovolit.

Společnost si rozmýšlí projekt rekonstrukce elektráren TENT A1 a A2 (každá o výkonu 210 MW ), které jsou staré pět desetiletí. Podle dřívějších plánů měly být odstaveny do konce roku. Mezitím se vláda a EPS dohodly, že vynaloží 200 milionů EUR na jejich celkovou rekonstrukci, zvýšení jejich výkonu a životnosti a doplnění odsiřovacího zařízení.

Ministerstvo těžby a energetiky však údajně korporaci zamítlo žádost o studii vlivu projektu na životní prostředí poté, co dva roky otálela s nedokončenou žádostí. Zrušena byla i jednotka A3, která měla po přestavbě nahradit A1 a A2 v dálkovém vytápění města Obrenovac.

Srbská energetická společnost Elektroprivreda Srbije (EPS) pozastavila výstavbu své první solární elektrárny Petka o výkonu 9,95 megawattu (MW) s odvoláním na nedostatek finančních prostředků.

Výběrové řízení na výstavbu solární elektrárny Petka na vnějším odvalu uhelného dolu Ćirikovac v Kostolacké pánvi bylo vyhlášeno v lednu. Byla přijata jedna nabídka, která byla vyhodnocena a navržena k podpisu smlouva. EPS se však koncem dubna rozhodl obchod odvolat.

“Z tohoto důvodu nejsou k dispozici žádné finanční prostředky,” sdělilo vedení společnosti EPS komisi pro veřejné zakázky.

Serbia, energy, economy, crisis, solar power plant, electricity, EPS,

Obnovitelné zdroje, ideální přechodné řešení

Profesor Nikola Rajakovi z Elektrotechnické fakulty Bělehradské univerzity řekl pro Balkan Green Energy News, že kromě nekvalitního hnědého uhlí se s nejstaršími uhelnými elektrárnami, z nichž některé jsou staré více než půl století, nedá mnoho dělat.

“Srbsko je bude muset postupně odstavit, ale ne dříve, než nainstaluje kapacity, které je nahradí. Vědci a odborníci jsou si vědomi problémů s přerušovanou dodávkou energie v případě spoléhání se na solární a větrnou energii, ale stále více se přiklánějí k takovému přechodu, protože jsou k dispozici nová řešení skladování a flexibilizace , [která] jsou na dosah.”

Profesor zdůraznil, že sektorové propojení může výrazně napomoci stabilitě obnovitelných zdrojů tím, že přebytečnou větrnou a solární elektřinu přemění na teplo a vodík pro další využití. Dalším klíčovým prvkem je podle Rajakovi reakce na poptávku: výpadek dodávek lze kompenzovat koordinovaným poklesem poptávky mezi zákazníky.

Plyn je “dokonalým přechodným řešením”, zatímco Srbsko by se mělo obrátit k jaderné energii pouze v případě, že se nepodaří překonat problémy s obnovitelnými zdroji, tvrdil. Na druhou stranu země nemá s touto technologií žádné zkušenosti a menší modulární jaderné elektrárny nejsou podle Rajakoviće stále dostatečně vyzkoušené.

Srbsko podniká kroky k překonání krize

Ministerstvo hornictví a energetiky plánuje ve třetím čtvrtletí vyhlásit aukce na přidělení prémií na výstavbu elektráren na obnovitelné zdroje energie, uvedlo ministerstvo pro Balkan Green Energy News. Srbská vláda již stanovila kvótu 400 MW pro prémie na výstavbu větrných elektráren.

Aukce v Srbsku (pravidla a podmínky pro aukce) byly vyhlášeny na konec loňského nebo začátek letošního roku, ale rozhodnutí nebylo přijato

Ministerstvo si je vědomo četných zájmů a nutnosti jednotlivců bránit přechodu Srbska na zelenou energii tím, že brání plnění zákona o obnovitelných zdrojích energie nebo zřizování nových investic do obnovitelných zdrojů energie, uvádí ministerstvo.

Do konce roku by měly být prémie rozděleny.

Bez ohledu na překážky budou aukce zveřejněny ve třetím čtvrtletí letošního roku a prémie budou podle ministerstva téměř pravděpodobně rozdány do konce roku.

Místopředsedkyně srbské vlády a ministryně hornictví a energetiky Zorana Mihajlovi hovořila podle ministerstva s novým velvyslancem USA v Srbsku Christopherem Hillem o hospodářských vztazích obou zemí, rozvoji energetické infrastruktury, regionálních vazbách, přechodu na energetiku, nových investicích USA a zlepšení podnikatelského prostředí v zemi.

“Dosáhli jsme významného pokroku v těžebním a energetickém sektoru, zejména pokud jde o budování legislativních rámců. Srbsko je stále v počáteční fázi energetické transformace. Potřebujeme nové kapacity, zejména v elektrotechnickém průmyslu, protože jsme 35 let žádné nestavěli a tepelné elektrárny nám dodávají více než 70 % energie.V plynárenství je cílem investovat do nových kapacit, zlepšení energetické účinnosti a diverzifikace,” tvrdí Mihajlovi.

Projekt Agrosolar bude zahrnovat rostlinnou výrobu a výrobu elektřiny pomocí solárních panelů na stejném místě. Celková kapacita solárních panelů by měla činit 660 MW, čímž by se stala největší solární elektrárnou v Evropě, neboť největší je v současnosti elektrárna Nunez Balboa ve Španělsku o výkonu 500 MW

Předpokládaná hodnota investice je 340 milionů eur.

Kč, která bude podle Tiziana Giovannettiho, generálního ředitele společnosti Fintel Energija, zahájena v příštích třech měsících. 50kilowattový experimentální solární park bude vybudován v roce 2015. Podle něj se projekt Agrosolar bude týkat 770 hektarů v obci Kula. Solární elektrárna bude mít výkon 660 MW, přičemž roční výroba zelené energie bude činit zhruba 832 GWh, což postačí k pokrytí potřeb téměř 200 000 rodin.

Podle Giovannettiho tak společnost může i nadále přispívat k srbskému cíli zvýšit do roku 2040 podíl obnovitelné energie na nejméně 40 %.

Ve druhé fázi by podle něj měla vzniknout továrna na výrobu zeleného vodíku poháněného solární elektrárnou, která by do srbské energetiky přinesla další inovace. Podle Vukoviho by tato technologie umožnila vyrábět 300 tun minerálního hnojiva močoviny denně, které se bude získávat zcela udržitelným způsobem.

Po letech očekávání se Srbsko dočkalo prvních registrovaných solárních prosumerů v sektoru domácností. Miloš Lončar, strojní inženýr z bělehradské obce Zemun, vyprávěl pro Balkan Green Energy News o svém desetiletém snu vyrábět si vlastní elektřinu a o tom, jak se mu konečně splnil. Nedávno si v Zemunu postavil dům a rozhodl se, že ho energeticky zefektivní co nejlépe, a to pomocí tepelného čerpadla, kotle ústředního topení a solárních panelů.

Investice ve výši zhruba 9 000 eur se mu podle jeho slov vrátí za sedm až deset let.

Serbia, energy, economy, crisis, solar power plant, electricity, EPS,

Bibliografie:

Balkan Green Energy News, “Balkans’ first agrosolar project gets off the ground in Serbia”, Balkan Green Energy News, 4. května 2022. https://balkangreenenergynews. com/balkans-first-agrosolar-project-gets-off-the-ground-in-serbia/

Balkan Green Energy News, “Serbia clears way for household solar, got first prosumers”, Balkan Green Energy News, 16. května 2022. https://balkangreenenergynews.com/serbia-clears-way-for-household-solar-gets-first-prosumers/

Igor Todorović, “Mihajlović, Hill hint at Serbia-US strategic partnership agreement”, Balkan Green Energy News, 19. dubna 2022. https://balkangreenenergynews.com/mihajlovic-hill-hint-at-serbia-us-strategic-partnership-agreement/

Igor Todorović, “Serbia’s electricity crisis: EPS se snaží zprovoznit uhelné elektrárny”, Balkan Green Energy News, 15. prosince 2021. https://balkangreenenergynews.com/serbias-electricity-crisis-eps-struggling-to-get-coal-plants-back-online/

Igor Todorović, “Acting CEO of Serbia’s power utility EPS quits after several major outouts”, Balkan Green Energy News, 12. ledna 2022. https://balkangreenenergynews.com/acting-ceo-of-serbias-power-utility-eps-quits-after-several-major-outages/

Snezana Bjelotomic, “Serbia imported at least 500 million EUR worth of electricity in 2022”, Serbian Monitor, 11. května 2022. https://www. serbianmonitor.com/en/serbia-imported-at-least-eur-500-million-worth-of-electricity-in-2022/

” Energetický sektor v Srbsku”, Bankwatch Network. https://bankwatch.org/beyond-fossil-fuels/the-energy-sector-in-serbia

Vladimir Spasić, “Serbia to launch auction for wond farms in third quarter of 2022 – ministerry”, Balkan Green Energy News, 6. května 2022. https://balkangreenenergynews. com/serbia-to-launch-auction-for-wind-farms-in-third-quarter-of-2022-ministry/

Vladimir Spasić, “Ceny elektřiny pro domácnosti v Srbsku musí být vyšší – ministerstvo”, Balkan Green Energy News, 29. dubna 2022. https://balkangreenenergynews.com/electricity-prices-for-households-in-serbia-have-to-be-higher-ministry/

×