Skip to main content

Dunaj je hlavní budapešťskou tepnou, přes kterou vedou mosty a po které jezdí bárky a lodě. Maďaři jezdí k Balatonu, vlastnímu vnitrozemskému moři, za rekreací a odpočinkem. Zvláštní mikroklima vytvořené soutokem řek Tisy a Bodrogu dodává vláhu tokajským vínům. V zemi tryská termální voda a lázeňská kultura oslavuje její přirozený léčivý potenciál. I historie hradu Füzér z 11. století v severním Maďarsku je spjata s vodou. Význam vody je možná dán tím, že Maďarsko nemá přístup k moři. Ať už je důvod jakýkoli, je pro maďarskou kulturu a způsob života zásadní.

Jako člen Evropské unie a smluvní strana Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu se maďarská národní legislativa řídí normami klimatické politiky EU a UNFCCC[1] závazky. Maďarsko dbá na to, aby jeho vnitrostátní politiky v oblasti změny klimatu byly v souladu s Pařížskou dohodou a rámcem politiky EU v oblasti klimatu, což umožňuje jejich provádění.

Maďarsko se zavázalo podporovat rozvojové země při dosahování sociálních, ekonomických, geografických a environmentálních složek udržitelného rozvoje, neboť jsou vůči globálnímu oteplování a zhoršování životního prostředí nejzranitelnější. Podle dobrovolného národního přezkumu Maďarska z roku 2018[2], je životní prostředí jádrem konceptu udržitelnosti.

Maďarsko je vnitrozemský stát, jehož součástí je Balaton, největší jezero ve střední Evropě. Jedná se o významnou lokalitu pro stěhovavé druhy, o kterou se dělí tři župy na samotném jezeře a čtyři na jeho povodí. Mezi současné problémy Maďarska v oblasti životního prostředí patří přizpůsobení odpadového hospodářství, energetické účinnosti a předpisů o znečištění ovzduší, půdy a vody standardům Evropské unie. Mezi hlavní přírodní zdroje Maďarska patří bauxit, uhlí, zemní plyn, bohatá půda a orná půda.

Voda jako primární národní zdroj

Maďarsko se domnívá, že přístup k čisté vodě a hygienickým zařízením je jednou z hlavních překážek dosažení udržitelnosti a že rozvoj těchto služeb hraje stále důležitější roli při podpoře udržitelného rozvoje, rovnosti a míru v rozvojových zemích.

Kromě toho bylo sucho označeno za jednu z nejdůležitějších environmentálních slabin Maďarska, přičemž výskyt sucha a hospodaření s vodou jsou nejvýznamnějšími problémy.

Další zranitelnosti související se změnou klimatu, jako jsou potenciální dopady na zemědělství, potravinovou bezpečnost a degradaci půdy, jsou částečně způsobeny problémy s hospodařením s vodou. Stejně jako v mnoha dalších zemích Karpatské kotliny je sucho v Maďarsku opakovaným přírodním jevem a zdrojem tragédií.

Situace sucha v Maďarsku je v celosvětovém měřítku jedinečná. V minulosti se zde vyskytovala mnohaletá sucha, jako například v letech 1983-1994. Poslední sucho začalo v roce 2000, což naznačuje kratší dobu návratu než v minulosti. Zatím není jasné, zda se jedná o trend ovlivněný změnou klimatu, nebo zda jsou události, které pozorujeme, výsledkem přirozené proměnlivosti klimatu. V porovnání s minulými suchy, kdy byl antropogenní tlak menší, je dopad sucha v současné době lidskou činností značně zesílen.[3]

Maďarsko se v minulosti potýkalo s výraznými suchy, která měla několikrát katastrofální následky. Na počátku 21. století zde bylo dlouhé období sucha. Zvláštní zmínku si zaslouží rok 2003. V tomto roce byly minimální srážky doprovázeny vysokými teplotami: průměrný počet dnů s maximálními teplotami nad 30 stupňů Celsia byl 45, což překonalo předchozí rekordy. Předpokládalo se, že sucho v tomto roce způsobí zemědělské ztráty ve výši 50-55 miliard HUF.[4]

V červenci 2022 maďarská národní meteorologická služba oznámila, že sucho postihuje velkou část země, a uvedla, že sucha jsou stále častější v důsledku teplejšího léta a intenzivnějších vln veder. Situace byla horší v centrální Velké rovině a v regionech východně od řeky Tisy. Podnebí v Maďarsku se vyznačuje občasným suchem, ačkoli léta jsou v posledních desetiletích mnohem teplejší a vlny veder častější a intenzivnější.[5] Pozoruhodné je, že již rok 2021 byl nadprůměrně suchý, ale prvních sedm měsíců roku 2022 tento deficit ještě prohloubilo. Deset z dvanácti vodohospodářských ředitelství v zemi přešlo do stavu nouze o vodu. Zvýšenou poptávku po vodě však bylo možné pokrýt množstvím vody, které bylo dříve uskladněno.[6]

Potřeba čerstvé vody

V dohledné budoucnosti se předpokládá, že spotřeba vody v průmyslu a obcích zůstane relativně konstantní. Úzké hrdlo představuje zemědělství. V důsledku stávající zastaralé zavlažovací infrastruktury určené pro dřívější velké státní podniky, nutného přechodu od současné struktury malých pozemků ke středně velkým zemědělským podnikům a vlivu přijetí do EU existuje v této oblasti řada nejistot. Potřeba zavlažování se nepochybně zvýší, zejména v údolí Tisy, kde je dostupnost velmi závislá na zahraničních aplikacích a kde důsledky klimatických změn představují značné riziko. Odpověď by měla být postavena na různých tvrdých i měkkých nástrojích, jako je stanovení cen, plánování se sousedními zeměmi a budoucí společné budování nádrží v zemích na horním toku, aby bylo možné čelit extrémním jevům.[7]

Podle EU je třeba v budoucnu sledovat tyto politické směry:[8]

  • Stanovení přiměřené ceny vody;
  • Efektivnější přidělování finančních prostředků na vodu a projekty související s vodou: Zlepšení územního plánování a financování ochrany vod;
  • Zlepšení řízení rizik sucha: Vypracování strategií řízení rizik sucha, zřízení střediska pro sledování sucha a systému včasného varování a maximální využití Fondu solidarity EU a Evropského mechanismu civilní ochrany;
  • Zvážení dodatečné infrastruktury pro zásobování vodou;
  • podpora technologií a metod šetřících vodu;
  • Podpora vytváření kultury úspory vody v celé Evropě; a
  • Zlepšení znalostí a shromažďování údajů: Evropský informační systém o nedostatku vody a suchu, jakož i o perspektivách výzkumu a vývoje.

Maďarsko v roce 2016 pomocí hodnotící tabulky spravedlivého přístupu k vodě a hygienickým zařízením zkoumalo spravedlivý přístup k čisté pitné vodě a hygienickým zařízením. Procento napojení na veřejně dostupné zásobování pitnou vodou dosáhlo maximální ekonomicky únosné úrovně, tedy 95 procent, zatímco míra napojení na centralizovanou kanalizaci se vyšplhala na 82,8 procenta.[9]

Plánování bezpečnosti dodávek vody je zákonnou povinností pro všechny zdroje pitné vody; jeho provádění bylo v uplynulém desetiletí rozšířeno i na menší zdroje. Do konce roku 2018 se téměř všechny veřejné zdroje vody (1 500) řídily plánem bezpečnosti vody. Na základě zkušeností získaných od zavedení legislativního požadavku byly vydány nové pokyny pro tvorbu a posuzování plánů bezpečnosti vody.

Dokončené investice ve velkých aglomeracích zvýšily počet přípojek, snížily množství vypouštěných nečištěných odpadních vod prakticky na nulu a napomohly k zavedení správné praxe hospodaření. Tam, kde není čištění odpadních vod z veřejných zdrojů ekonomicky možné, jsou navrhovány decentralizované systémy využívající ekologicky odpovědné a nákladově efektivní technologie. Zachování zdrojů pitné vody je povinností, která bude pokračovat i v příštích třech desetiletích.

Attaining sustainability in Hungary by implementing water related policies

Budoucí vývoj

Maďarské vodní hospodářství podléhá neustálému vývoji. Aktualizovaný Plán povodí Maďarska, přijatý 28. dubna vládním nařízením č. 1242/2022[10] podává ještě jasnější obraz o chemickém a biologickém stavu povrchových vodních útvarů a kvantitativním a kvalitativním stavu podzemních vod. Na základě dříve identifikovaných klíčových problémů nakládání s vodami popisuje plán povodí3 opatření a zásahy potřebné k dosažení cílů rámcové směrnice o vodě. Jedním z těchto přístupů je vyčištění identifikovaných znečištěných lokalit. Mezi strategické cíle patří posílení retence vody a vytvoření integrovaného vodního hospodářství obcí v souladu s Rámcovou směrnicí o vodě.[11]

Porozumění veřejnosti kvalitě vody a problémům souvisejícím s vodou se značně zvýšilo. První akční plán pro změnu klimatu obsahuje cíle v oblasti vodního hospodářství, které se vztahují k národnímu prioritnímu regionu pro přizpůsobení se změně klimatu. Spoluvedení dvou programových oblastí – PA3 o institucionální vodě, sanitaci a hygieně s Gruzií a Moldavskem a PA6 o spravedlivém přístupu k vodě a sanitaci s Francií[12] – Maďarsko se rovněž na mezinárodní úrovni podílelo na plnění pracovního programu na období 2020-2022 v rámci Protokolu.

Po třetím summitu o vodě v roce 2019 se v Budapešti konala výstava a summit o udržitelném rozvoji Planet Budapest, kde byla mezinárodní spolupráce v oblasti vody rovněž hlavním tématem. Maďarsko rovněž hraje klíčovou roli při propagaci a podpoře celosvětového spuštění Úmluvy o vodě, a to aktivní účastí ve vedení a pracovní skupině úmluvy. Kromě Filipín založilo Maďarsko Skupinu přátel OSN na podporu vody, sanitace a hygieny (WASH) ve zdravotnických zařízeních.[13]

Od roku 2011 je Maďarsko koordinátorem prioritní oblasti EUDSR týkající se kvality vody a environmentálních problémů, která zahrnuje 14 států povodí Dunaje. V této funkci Maďarsko iniciuje řadu mezinárodních projektů a podílí se na nich.[14]

Maďarský program IDC2025[15] zdůrazňuje význam účasti soukromého sektoru, a to jak při překlenování finanční mezery pro rozvoj infrastruktury, tak při získávání znalostí. Stojí za zmínku, že Maďarsko má komparativní výhodu v oblastech, které jsou ve strategii zdůrazněny. Patří mezi ně voda a kanalizace, zdravotnictví, životní prostředí, informační technologie a vzdělávání. Maďarsko poskytuje rozvojovým partnerům vybavení i odborné znalosti prostřednictvím školení zaměřených na budování kapacit.

V této souvislosti Maďarsko v roce 2020 realizovalo několik rozvojových iniciativ souvisejících s vodou – některé dokonce experimentální -, a to následující:

  • V rámci komplexního rozvojového programu v Ugandě v hodnotě 19,6 milionu USD byl v uprchlické osadě Rwamanja realizován inovativní projekt vodního hospodářství v hodnotě 1,3 milionu USD. Tato iniciativa zajistila třem školám v uprchlické osadě Rwamanja přístup k pitné vodě.
  • Maďarsko nedávno zahájilo dvě inovativní iniciativy v oblasti hospodaření s vodou, v jejichž rámci byly dodány mobilní systémy na čištění vody do Tuniska (v hodnotě 111,83 tis. USD) a Kyrgyzstánu (v hodnotě 84 tis. USD).
  • V letech 2017-21 zahájilo Maďarsko propracovaný rozvojový plán s celkovými výdaji ve výši 1,6 milionu USD na podporu vnitřně vysídlených osob v Iráku. V rámci tohoto plánu Maďarsko obnovilo vodohospodářskou infrastrukturu v sedmi obcích a obnovilo zavlažovací kanál v údolí Nahla. Maďarsko rovněž poskytlo maďarský systém na čištění vody, který poskytuje 200 metrů krychlových pitné vody denně.

Odkazy

  1. https://unfccc.int/
  2. https://sustainabledevelopment.un.org/index.php?page=view&type=30022&nr=622&menu=3170 ↑
  3. Somlyódy, L. et Z. Simonffy, 2004. L’eau en Hongrie : avec une tradition et des problèmes uniques à l’UE. Begegnungen, Schriftenreihe des Europa Institutes Budapest, Band 25 : 127-145.
  4. Farago, T., Lang, I. et L. Csete, 2010. Changement climatique et Hongrie: atténuer les risques et se préparer aux impacts (Klimatické změny a Hongkong: jak se připravit na jejich dopady). Rapport du projet VAHAVA, 124 pp.
  5. https://www.reuters.com/world/europe/i-want-breed-horses-not-camels-hungarian-farmers-battle-historic-drought-2022-07-28/ ↑
  6. https://hungarytoday.hu/severe-drought-not-seen-in-over-120-years/ ↑
  7. Somlyódy, L. a Z. Simonffy, 2004. Voda v Maďarsku: s tradicí a jedinečnými problémy pro EU. Begegnungen, Schriftenreihe des Europa Institutes Budapest, Band 25: 127-145.
  8. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex%3A52007DC0354 ↑
  9. https://unece.org/sites/default/files/2022-09/Hungary_summary_report_5th_cycle_31Aug2022_ENG.pdf ↑
  10. https://www.icpdr.org/main/sites/default/files/nodes/documents/updated_itrbmp_2019.pdf ↑
  11. https://water.europa.eu/freshwater/europe-freshwater/water-framework-directive ↑
  12. https://cultureandtourism.danube-region.eu/danube-strategy/priority-areas-of-the-strategy/ ↑
  13. https://www.unwater.org/news/launch-%E2%80%98un-group-friends-support-wash-health-care-facilities%E2%80%99 ↑
  14. https://danube-region.eu/
  15. https://nefe.kormany.hu/download/8/2f/92000/NEFE2025_summary_en.pdf ↑
×