Chorvatsko a euro (2. část): hodnocení krátce po přechodu na euro

Část 1 najdete zde.

V roce 2023 dosáhlo Chorvatsko zásadního milníku v integraci do EU. Po deseti letech členství v EU se tato balkánská země připojila k eurozóně a schengenskému prostoru. Vzhledem k tomu, že jednotný trh EU letos slaví 30. výročí svého vzniku, znamená to dramatický posun v tom, jak se chorvatští obyvatelé a podniky podílejí na jeho výhodách a jak je využívají.

Díky obchodním a finančním vazbám je chorvatská ekonomika dobře integrována do eurozóny. Má přibližně 4 miliony obyvatel a jeho HDP se na celkovém HDP eurozóny podílí přibližně 0,5 %. Podobně jako v celé eurozóně se na hrubé přidané hodnotě Chorvatska podílí přibližně 25 % průmysl (včetně stavebnictví) a 72 % služby. V roce 2019 bylo více než 19 % hrubého domácího produktu (HDP) Chorvatska vytvořeno v cestovním ruchu. Tento podíl se v roce 2020 výrazně snížil v důsledku pandemie koronaviru (COVID-19), ale v letech 2021 a 2022 vzrostl. Chorvatsko je nejlidnatějším státem mezi členskými státy EU. Cestovní ruch má také podstatný vliv na další hospodářská odvětví.

Zdroj: Evropská centrální banka, 2023

Před právním přijetím eura měla chorvatská ekonomika vysoký stupeň euroizace. Podstatná část vládního a soukromého dluhu byla emitována v eurech, což odráželo měnový mix rodinných úspor a likvidních aktiv v držení nefinančních podniků.^[1] Během deseti let před přijetím eura byl hospodářský cyklus chorvatské ekonomiky silně synchronizován s cyklem eurozóny.

Zdroj: ČSÚ, s. r. o: Evropská centrální banka, 2023

Z hodnocení přijetí eura v Chorvatsku, které provedla Evropská komise (EK) 30. června, vyplývá, že přechod byl bezproblémový a efektivní.^[2] Studie dochází k závěru, že přípravy na přechod proběhly podle plánu a že informační kampaň pro veřejnost spolufinancovaná Komisí poskytla obyvatelům včasné, cílené a stručné informace.

Podle studie Eurobarometru vydané měsíc po přechodu na euro bylo osmdesát osm procent osob o zavedení eura dobře informováno a šedesát jedna procent osob se domnívalo, že tento postup byl snadný a efektivní.^[3]

Dvoutýdenní období, kdy byla v oběhu kuna i euro, proběhlo bez incidentů. Nutnost zveřejňovat ceny v kunách i eurech začala 5. září 2022 a skončí 31. prosince 2023. Kromě toho chorvatská vláda od září 2022 průběžně monitorovala ceny 103 předem definovaných a běžně nakupovaných druhů spotřebního zboží a služeb v devíti chorvatských městech.

Důsledky pro ceny

Bylo přirozené, že veřejnost se obávala možných dopadů přechodu na ceny, zejména v době rostoucí inflace.^[4],[5] Chorvatská vláda však přijala veškerá nezbytná opatření, aby zabránila zneužívání cen, a zdá se, že dopad neodůvodněného zvyšování cen na celkovou inflaci byl zcela minimální a v zásadě odpovídá tomu, co bylo pozorováno během předchozích přechodů. Během prvních dvou týdnů používání eura uložili inspektoři podnikům pokuty za neoprávněné zvyšování cen v celkové výši 234 000 EUR. Kromě toho vláda omezila ceny osmi životně důležitých produktů, od cukru po kuřecí maso.

Dne 16. srpna 2022 byl zaveden “Etický kodex podnikatelů pro zavedení eura”. S cílem zajistit bezpečné prostředí pro zákazníky během spolehlivého a transparentního zavedení eura nastiňuje normy etického chování. Snaží se zaručit stabilitu cen zboží a služeb tím, že pomáhá společnostem při přesném přepočítávání a zobrazování cen bez neodůvodněného zvyšování. Jejích sedm zásad obsahuje také podstatné části praktických příprav, jako je přesný přepočet cen a dalších peněžních hodnot, uvádění stanoveného přepočítacího kurzu a vzdělávání a školení zaměstnanců o způsobu zavedení eura.

Kodex vybízí firmy, aby se zavázaly, že nebudou zneužívat přechodu k osobnímu prospěchu, budou dodržovat normy upravující přechod a poskytnou klientům odpovídající pomoc. Je vytvořen podle vzoru úspěšných dobrovolnických aktivit využívaných při minulých přechodech. Podniky, které se k iniciativě připojí, získávají právo uvádět vizuální identifikační označení kodexu na prodejních místech, na místech, kde jsou poskytovány služby, a na webových stránkách, jakož i během marketingových a propagačních aktivit, jako jsou tištěné letáky a katalogy, online reklama a marketing na sociálních sítích, v mobilních a dalších médiích. Odznak spotřebitelům naznačuje, že ceny byly stanoveny přesně a že podniky jsou důvěryhodné. V případech, kdy nejsou zásady dodržovány, bude povolení k zobrazování značky zrušeno. Kodex chování přijalo více než 80 % chorvatských obchodů, aby zajistily správné dvojí stanovení cen zboží.^[6]

Guvernér Chorvatské národní banky Boris Vujčić na adresu znepokojení široké veřejnosti nad prudkým nárůstem cen v důsledku zavedení eura pro Financial Times uvedl: “V současné době se v Chorvatsku používají dvě měny:^[7] “Nyní můžeme s jistotou říci, že dopad zavedení eura na ceny nebyl výrazný.”

Jak ukazuje následující graf, celkový index chorvatského HICP (harmonizovaný index spotřebitelských cen) pokračoval s malými odchylkami v růstovém trendu společně s indexem eurozóny, což svědčí o silné korelaci mezi chorvatskou ekonomikou a jejími evropskými partnery ještě před zavedením jednotné měny. Pozoruhodné je, že po zavedení eura se záporná odchylka od evropského průměru zvýšila. To lze vysvětlit i při pohledu na meziroční tempo změny HICP.

Zdroj: Eurostat, 2023

Na základě předběžného vyhodnocení dostupných informací Falagiarda et al.^[8] poznamenal, že dopad neodůvodněného růstu cen na celkovou inflaci se zdá být velmi malý a v souladu s tím, co bylo pozorováno během minulých přechodů. V podkategoriích výrobků a služeb, které byly v minulých přechodech nejvíce postiženy růstem cen, došlo k největšímu zaznamenanému měsíčnímu nárůstu cen. Nicméně vzhledem k relativně malé váze nejvíce zasažených kategorií a skutečnosti, že ostatní podkategorie nebyly zasaženy v takové míře, byl celkový měsíční nárůst nákladů na služby zdrženlivý. Podle níže uvedeného grafu činila měsíční meziroční míra změny HICP v Chorvatsku v lednu 12,5 % a v červnu zpomalila na 8,3 %. To naznačuje, že vliv neodůvodněného růstu cen byl pravděpodobně omezen na měsíc leden a že euro pomáhá Chorvatsku zmírňovat předchozí inflační skoky související s dovozem.

Zdroj: Eurostat: Eurostat, 2023

Navzdory přísnějšímu inflačnímu prostředí byl dopad přechodu na euro na spotřebitelské ceny v Chorvatsku zatím velmi minimální a stejného rozsahu jako po předchozích přechodech na novou měnu.^[9] Přesnější hodnocení cenového dopadu přechodu včetně jeho distribučních prvků umožní až přicházející údaje. Je nutné průběžné sledování. Zkušenosti Chorvatska jsou významným poučením pro ostatní členské státy EU, které přijímají euro, neboť ukazují, že ekonomické náklady vyplývající z vlivu přechodu na euro na inflaci jsou omezené a jednorázového charakteru.

Dopady přechodu na euro na geopolitické úrovni

Geopolitický význam vstupu Chorvatska do eurozóny přesahuje jeho makroekonomický význam. Z historického hlediska Chorvatsko neustále usilovalo o definování své identity. Katolický balkánský národ, který byl v průběhu moderních dějin hraniční linií mezi Rakouskou a Osmanskou říší, byl silně ovlivněn dynamikou imperiálního soupeření a trpěl touhou po sebeurčení, která se až do druhé světové války nemohla nikdy skutečně naplnit. Jako člen jugoslávské monarchie založené Bělehradem po první světové válce se Chorvatsko cítilo nedostatečně zastoupené a marginalizované. První rozpad Jugoslávie v roce 1941 však poskytl šanci porazit srbskou nadvládu a vytvořit Velké Chorvatsko pod vedením Ante Paveliće. Závěr války nicméně potvrdil existenci jugoslávského státu, v němž bylo Chorvatsko pouze federativní entitou.

Teprve v roce 1991 se Chorvatsku podařilo získat zpět svou svobodu a považovat Evropu za své přirozené místo. Od rozpadu Jugoslávie se Chorvatsko snaží “evropeizovat” prostřednictvím hlubších forem integrace do Evropského společenství, a to za podpory klíčových evropských zemí, které měly se Záhřebem významné historické vazby, jako je Německo, Rakousko, Itálie a Vatikán – všechny tyto země od roku 1992 důsledně uznávají chorvatskou nezávislost a suverenitu. V tomto kontextu byla “evropeizace” Chorvatska nepřímo úměrná jeho oddělení od Srbska a jugoslávského dědictví.

Z geopolitického hlediska vstup Chorvatska do eurozóny a schengenského prostoru – ve spojení se vstupem do NATO v roce 2009 – podtrhuje odhodlání Záhřebu patřit k euroamerickému Západu a distancovat se od své jugoslávské historie, zejména od Srbska a jeho vztahů s Ruskem.

Třicetiletá euroatlantická transformace v Chorvatsku, která začala uznáním země většinou západních zemí, je nyní dokončena. Evropská integrace Chorvatska má jistě obrovské důsledky v kontextu geopolitického soupeření EU a Ruska na Balkáně. Geopolitický význam chorvatského “obratu na Západ” spočívá v omezení ruského vlivu na západním Balkáně a v posílení německého a v menší míře i italského strategického pronikání do této oblasti.^[10] Zatímco role regionálních aktérů, jako je Rusko a Turecko, na západním Balkáně roste – v Srbsku, respektive v Albánii a Kosovu -, roste i role evropských států, které mají s balkánsko-dunajským regionem silné vazby v minulosti, jako je Německo, Rakousko a Itálie. Regionální taktika ovlivňovaná Ruskem, Tureckem a v poslední době i Čínou je překážkou integrace západního Balkánu, která je nyní řízena Západem. Moskva, Ankara a Peking jsou dnes hlavními aktéry, kteří zpochybňují hegemonii Bruselu a Washingtonu na Balkáně.

Kromě soupeřících geopolitických protiiniciativ mohl evropskému začlenění Chorvatska bránit i poměrně rozšířený euroskepticismus. Chorvatský euroskepticismus, který se v konečném důsledku soustřeďuje spíše na ekonomické než politické či ideologické otázky, je však rozšířen jen mezi malou částí veřejnosti, přičemž straničtí funkcionáři a politické elity v podstatě žádný euroskepticismus neprojevují.^[11]

Navíc se zdá, že na rozdíl od jiných balkánských zemí, jako je Srbsko, Chorvatsko překonalo své euroskeptické sklony díky stálé angažovanosti v projektech inspirovaných Západem, jako je proevropsko-atlantická Iniciativa tří moří (TSI), jejíž zahajovací summit se konal v Dubrovníku v roce 2016. Chorvatsko bylo obecně lépe připraveno na konvergenci k acquis EU než Srbsko, a to díky méně zúžené vnitřní politické scéně, malé závislosti na vměšování regionálních mocností do jeho politiky a ekonomiky a důslednějšímu přístupu EU k rozšiřování.^[12]

Odkazy

1. https://www.ecb.Europa.eu/pub/economic-bulletin/focus/2023/html/ecb.ebbox202208_02~15fd36600a.en.html#:~:text=On%201%20January%202023%20Croatia,since%20Lithuania%20joined%20in%202015. ↑
2. https://economy-finance.ec.Europa.eu/system/files/2023-06/COM_2023_341_1_EN_ACT_part1_v4.pdf ↑
3. https://Europa.eu/Eurobarometer/surveys/detail/3013 ↑
4. https://www.express.co.uk/news/world/1724015/croatia-Euro-Eurozone-schengen-European-union-ivan-sincic-mep ↑
5. https://www.euractiv.com/section/economy-jobs/news/croatia-clashes-with-merchants-over-post-Euro-wild-price-hikes/ ↑
6. https://economy-finance.ec.Europa.eu/system/files/2023-06/COM_2023_341_1_EN_ACT_part1_v4.pdf ↑
7. https://www.ft.com/content/6e3b5bee-a953-45ed-a91a-75c0c1dfaada ↑
8. https://www.ecb.Europa.eu/press/blog/date/2023/html/ecb.blog.230307~1669dec988.cs.html ↑
9. https://www.ecb.Europa.eu/press/blog/date/2023/html/ecb.blog.230307~1669dec988.cs.html ↑
10. https://www.colEurope.eu/sites/default/files/research-paper/edp_6-2020_heemskerk_0.pdf ↑
11. https://ecfr.eu/article/commentary_wall_in_the_Eurosceptic_challenge_in_croatia/ ↑
12. https://www.colEurope.eu/sites/default/files/research-paper/edp_6-2020_heemskerk_0.pdf ↑